Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 08.03.2017 11:17:05 

Hokejový magazín zabývající se mládežnickým hokejem

Tomáš Jiroušek

UKÁZKA SPORTOVNÍ CESTY: Velký talent českého tenisu hrál zároveň i hokej a to bezmála do 14 let !

  
2.hráč Evropy v kategorii U14 v singlu, mistr ve čtyřhře kombinoval ve svém růstu dva sporty, hokej již šel stranou 
 
Dva sporty vrcholově a to bezmála tři roky. V jednom je platným hráčem žákovského týmu HC Letci Letňany, ve druhém vicemirst Evropy. O jménu mladého sportovce Tomáše Jirouška, který vedle tenisu zvládal vrcholově i lední hokej, určitě ještě v budoucnosti uslyšíme. Čtrnáctiletý mladík byl od ranného věku veden ke sportu, jeho rodina je sportovně založená a již v Tomášových třech letech bylo jasné, že tenisová raketa se stane nedílnou součástí jeho života. Během toho stihl obléct dres Sparty Praha v ledním hokeji a jeho život chvílemi nebyl nic jiného než škola - tenis - hokej. Tento zajímavý příběh stojí za zmínku a může být inspirativním pro mnoho rodičů. Vždyť mladý Tomáš je 2.hráčem v Evropě v siglu a šampoionem ve čtyřhře!  Exkluzivní článek speciálně pro http://www.hokejreport.wbs.cz
  
 
Lukáš Majer, A.W 5.10.2014 foto: archiv TJ

 



 
Již je výborné datum narození nadějného sportovce hovoří o tom, že Tomáš Jiroušek měl odmalička parádní předpoklady stát se úspěšným tenistou, hokejistou, prostě čímkoliv. Jiroušek se narodil do sportovní rodiny, která jej hned odmalička táhla k tomuto odvětví. Táta, máma a strejda hráli tenis v Česku na vysoké úrovni, takže jsem byl od malička u toho. Někdy ve dvou letech jsem snad chytl do ruky poprvé raketu a rodiče zkoušeli, zda alespoň něco trefím. Nějak mě to chytlo už v tomto věku a už jsem u tohoto sportu zůstal,“ říká úvodem rozhovoru tenista a částečně hokejista v jedné osobě Tomáš Jiroušek. Přirozeně se nabízí otázka jak vedle tenisu, se dostal Tomáš k hokeji. I tento otazník, má rychlé řešení. „Rodiče odmalička fandí Spartě, takže mě dali na Spartu na hokej. U něj jsem pak i zůstal,“ dodává.

Pokud chce být člověk v životě úspěšný, nemůže s čímkoliv, at už je to hokej, fotbal, basketbal či právě tenis, začínat třeba až v 15 letech. To věděli i rodiče mladého Tomáše a proto vůbec nezaháleli a velmi brzy jej přihlásili i do hokejové přípravky. „Od čtyř let jsem hrál oba dva sporty. Na Spartě v hokeji jsem byl někdy do šesté třídy, tím, že jsem narozený z kraje roku 2000, tak jsem hrával většinou o rok výš,“ popisuje Jiroušek své začátky tenisu a hokeje.

Pro mladého chlapce je sport vším. Jeho denní program se tak netočí kolem ničeho jiné. V podstatě  jen svého času objížděl mezi tenisovým areálem, hokejovým stadionem a školou. Sám přiznává, že často si sáhnul až na dno svých sil. „Je to dost těžké. Musel jsem každý den trénovat tenis hodinu a půl a k tomu ještě hokejový trénink. Proto jsem poslední dva roky hrál hokej jen dva, tři měsíce během sezóny. Tyto období byly pro mě vždy nejtěžší a byl jsem večer vždy úplně vyřízený,“ konstatuje Jiroušek směrem k náročnosti svého denního režimu. Z jeho slov je patrné, že hokej se postupem času stával, i díky úspěchům v tenise, pomyslným druhým sportem. „Do 11 let jsem měl oba dva sporty jakoby hlavní, ale poté jsem se rozhodl pro tenis. Od 12 roku totiž začínají velké turnaje v tenise a to už jsem chtěl jezdit a samozřejmě jsem nemohl být na všech trénincích na Spartě. Tam se jim to nelíbilo a odešel jsem do Letňan,“ naráží Tomáš na svůj hokejový osud.

Přesto se další roky snažil držet hokej aktivně v pozadí. Sice už netrénoval tak jako na Spartě, naopak našel útočiště v Letnanech, kde se s místními trenéry domluvil na tom, že hokeji se věnuje pouze přes zimu. Jeho trenérem je známý hokejový komentátor Milan Antoš. „Pan Antoš je v Letňanech úplně v pohodě, naopak je rád, když přijedu. Takže úplně super,“ pochvaluje si Jiroušek.

"Hokej mi do tenisu určitě pomáhal, ať už ve fyzičce, agresivitě nebo celkovém nasazení"

Ve svém mládí měl však období, kdy musel skousnout tvrdé dávky na Spartě a navíc tenis. Následně, po přesunu do Letnan, taktéž má dny, kdy je jak na kurtu, tak na ledě. Jak se ze své pozice dívá na náročnost a obecné srovnání tréninků? „Tenisový trénink je možná o něco složitější, je tam daleko více variant co trénujeme. Na kurtu se musím daleko více soustředit, hokej je přeci jen kolektivní a zaměřuje se to více na tým. Hokej mi do tenisu určitě pomáhá, ať už ve fyzičce, agresivitě a celkovém nasazení. Takové to hokejové tempo, není na kurtu vůbec špatné. Opačně je to těžké hodnotit.“ 

Logicky se nabízí otázka, zda sport, který je v podstatě individuální, bez jakéhokoliv kontaktu či osobních soubojů, nedělá tedy tento přechod mladému Tomášovi při hokeji problémy. „Máte pravdu. Ale samozřejmě na ledě je to jiný pohyb, takže se mi stalo, že jsem se na hokeji zranil a měl díky tomu v sezóně měsíční pauzu,“ prozrazuje Jiroušek s tím, že ve 14 letech se definitivně rozhodl s hokejem skončit a věnovat se pouze tenisu. „Tenhle rok už hokej asi nezvládnu, už bych šel do mladšího dorostu, v Letňanech se hraje extraliga a to nepůjde. Ale budu rád, když budu moct si občas přijít zatrénovat.“

                       

Samozřejmou otázkou je, jak Tomáš Jiroušek zvládá při svém vytížení školu. „Nyní jdu do 9. třídy, mám na škole individuální plán, nechodím na výtvarné výchovy a takové to vedlejší předměty. Škola mi umožňuje jezdit na turnaje, nedělá my problémy, což je skvělé. Po devítce pak následně určitě půjdu na střední školu,“ usmívá se nadějný tenista.

Tento článek s Tomášem Jirouškem vznikal při příležitosti světového turnaje do 14 let v Prostějově. Tam Jiroušek reprezentoval Českou republiku jak v singlu, tak v deblu. „Na tohle mistrovství světa družstev se kvalifikujeme z mistrovství Evropy, šest družstev a první šest týmu sem automaticky postoupí. Tohle je jediný turnaj do 14, kde je celý svět. Po tomto turnaji přeskočím do ITF, jelikož mám dost bodů,“ popisuje.

Zajímavým tématem tohoto rozhovoru byla pro mě osobně tréninková složka mladého tenisty. Pokud pomineme samostatný tenisový trénink na kurtu, bylo na místě se také zeptat na Tomášovu přípravu mimo kurty. „Přes přípravu mám kondičního trenéra, se kterým jezdím na dvoutýdenní soustředění. Tam se běhá v horách a podobně, prostě objem. Břicho třeba trénuji každý den. Kondiční trenér my dává určitý zásobník cviků, které se já snažím dělat. Denně jedu cvičení vlastní vahou, to je prostě nezbytné a je to potřeba,“ uvědomuje se v již tak nízkém věku Jiroušek. „Když je příprava, mám tréninky dvojfázové, hned po tom jdu pak na fyzičku. Před mistrovstvím Evropy jsem měl třeba jen zaměření jen na rychlost. Pracuji výhradně jenom s tělem, žádné činky,“ říká.

Zajímavým tématem tohoto rozhovoru byla pro mě osobně tréninková složka mladého tenisty. Pokud pomineme samostatný tenisový trénink na kurtu, bylo na místě se také zeptat na Tomášovu přípravu mimo kurty. „Přes přípravu mám kondičního trenéra, se kterým jezdím na dvoutýdenní soustředění. Tam se běhá v horách a podobně, prostě objem. Břicho třeba trénuji každý den. Kondiční trenér my dává určitý zásobník cviků, které se já snažím dělat. Denně jedu cvičení vlastní vahou, to je prostě nezbytné a je to potřeba,“ uvědomuje se v již tak nízkém věku Jiroušek. „Když je příprava, mám tréninky dvojfázové, hned po tom jdu pak na fyzičku. Před mistrovstvím Evropy jsem měl třeba jen zaměření jen na rychlost. Pracuji výhradně jenom s tělem, žádné činky,“ říká.

 

 

Velmi důležitou součástí tenisu je také psychika. Někteří hokejisté jsou výbušní, vznětliví a při zápasech mají touhu dávat své emoce najevo. V tenise je to většinou obráceně. Tomáš Jiroušek působí na kurtu velmi svéráznou povahou. „V tenise je psychika úplně nejdůležitější věc. Když jsem třeba unavený, tak si ještě musím říct, co udělat. V hokeji, je možnost, když se nedaří, jde hrát někdo jiný. Obzvláště tyto akce jako mistrovství světa či Evropy, je úplně jiný level. Každý míček se musíte soustředit úplně maximálně. Je to obrovsky důležité,“ prozrazuje. Sám také dobře ví, že tenis je v jeho podání dost náročný právě na psychiku. „Každý rok to beru jinak, třeba ve 12 letech jsem byl úplně na prášky, když jsem prohrál. Nyní sice něco říkám, když zkazím míček, ale už to není tak markantní. Zlepšuje se to, vím, že každý míček je důležitý.“

Závěr zajímavého interview patřil  tomu nejdůležitějšímu v jeho životě – rodičům. Těm patřil začátek článku a stylově i konec. Jak moc důležitou roli hrají v jeho sportovním životě? „Táta mě osobně trénuje, takže jeho příspěvek je obrovský. Máma se zase stará spíše o hokej, kdy nás vozí na tréninky, jsme celkem tři, takže máme je taková „šoférka“, povídá Jiroušek a jedním nádechem uzavírá. „Táta to asi docela prožívá, ale bere to všechno docela pozitivně, někdy se třeba zlobí, že jsem to takticky nezvládl. Ale že bychom se třeba po zápase vůbec nebavili, to se ještě nestalo.“

TOPlist