Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 08.03.2017 11:17:05 

Hokejový magazín zabývající se mládežnickým hokejem

Letní příprava
Pod pokličku letního "drillu" na jižní Moravu, aneb jak trénuje 4.třída v Hodoníně...  
 
Trenér Jaroslav Crlík praktikuje v přípravě basketbal a házenou. Fotbal příliš nemusí. "Basket je pro hokej víc", říká
 
  
Poprvé se dostáváme na Hokejreportu za hranice Olomouckého kraje. Zamířili jsme do Hodonína, k tamní čtvrté třídě, jenž se na sezonu připravuje pod dohledem Jaroslava Crlíka. Právě s lodivodem, který zárověň trénuje juniorku, se podařilo udělat rozhovor na téma letní příprava a trénink v období, kdy se nehraje na ledě!   
 
Lukáš Majer 23.6.2011 foto: Shk
 
 
 
 
 Pane trénére, v období května a června probíhá letní příprava. Můžete přiblížit čtenářům, do jakých tvz. bloků je rozdělena příprava hráčů 4.tř a jaké má tohle období cíl? Přeci jen v tomto věku to nění příliš o dřině ale o záběvě a chuti.


  V zhlehledem k tomu, že máme pro 4.třídu ročníky 2001 až 2004 tak žádné rozdělení do bloků nemám. My jsme po celou minulou sezonu už chodili do tělocvičny, takže tu letní přípravu jsme rozšířili o bazén a venkovní hřiště, kde je prostor jak na basket tak na fotbal a házenou.
Cíle v tomto přípravném období je jasný: zdokonalovat svoje pohybové, rychlostní a obratnostní vlastnosti. 
 
 
"Trénink techniky hole je dnes už naprostá samozřejmost."


 V některých klubech zavádějí do přípravy mladých hráčů specializované tréninky na techniku hole (stickhandling) či jednotky zaměřené na cvičení na Bosu (rovnováha, Core). Většinou to přináší fakt, že kluky trénink více baví a mají jej zpestřený. Praktikujete některé z výše zmíněných prvků u vás v Hodoníně?

 Tréninky v tělocvičně a na hřišti máme 90 minut a většinu času jsou to míčové hry,kde klademe důraz na rovnovážné stavy (basket 1-1,2-2,3-3) praktikujeme střídaní po 30 vteřinách. Dále hrajeme házenou, kde hráč musí do 3 vteřin přihrát, florbal na malém prostoru.Hodně času věnujeme různým běžeckým štafetám se změnami směru.
 Co se týče bosy tak tu bohužel zatím nemáme,ale máme balanční talíře a atletický žebřík, který používáme každou TJ. k různým skokovým variantám a musím přiznat na to, jak to dlouho praktikujeme tak nám to dělá docela velké problémy. Technika hole to už je dnes naprostá samozřejmost, provádíme ji v tělocvičně a každý hráč si nosí hokejku, rukavice a míček. Prováděli jsme to i v hlavní sezoně a bylo vidět, jak se hráči na ledě zlepšují. 

 
"Největší problém v dnešním hokeji je nepřestávat bruslit a mít kotouč pořád pod kontrolou."
 
 Všiml jsem si, že chodíte s hráči na tréninky do bazénu. Můžete popsat v stavbu a obsah jednotky ve vodě?

 Do bazénu chodíme jako oddíl už dlouhodobě a hráči to mají v oblibě. Jednak je to v letní přípravě zpestření a hráči mají takovou malou regeneraci. V těch mladších ročnících je to někdy o překonání strachu z vody a různých skoků ,které mají za úkol skočit.Ale máme i případy,kdy kluci přijdou a neumí vůbec plavat,ale po pár hodinách jsme s pracovníkama plaveckého bazénu i tento problém schopni vyřešit a dnes už závodíme štafetu na 25 metrů všichni. 

 
 
 Ještě na závěr se zeptám na fotbal v tréninku hráčů ledního hokeje ( 2.-4.tř.). V některých klubech kluci hrají i fotbalové zápasy proti "fotbalistům" a vlastně místo hokeje v zimě mají v létě fotbal. Jaký je Váš názor na tréninky s kulatým "nesmyslem"?

 Musím přiznat,že fotbal z hlediska času hrajeme nejmín,protože si myslím,že basket je nejlepší příprava pro hokej jako takový (spousta změn směrů, zaseknuti, obratů, startů) a hlavně rozdělení ruce, nohy. Největší problém v dnešním hokeji nepřestávat bruslit a mít kotouč pořád pod kontrolou. 
 
 
Pozn: foto: shkhodonin.cz
Fotbal v letní přípravě nejmladších hráčů aneb uničovští Orlíci se připravují na zeleném pažitu...
  
"Jde o to, aby kluci nebyli jednostranně zatěžováni a rozvíjeli své pohybové schopnosti jinou formou tělesné zátěže"
 
 Říká trénér uničovských Orlíků na fotbalovém pažitu Aleš Panáček. Ale pěkně od začátku. Letní příprava je ve slovníku hokejistů zařazena až na posledních místech. Přesto se dá různými pestrími cviky, soutěžimi a hrami oživit, zejména pokud se bavíme o nejmladších "plejerech", třeba právě fotbalem. Kopaná patří do obvyklého tréninkového procesu na suchu ovšem aby se hokejové mužstvo připravovalo z větší části pouze fotbalem je neobvyklé. V Uničově tomu tak je. S Alešem Panáčkem, jsme rozebrali tajemství tréninku s míčem, rychlost či sílu u kategorie 3.třídy nejen HC Uničov. 
  
 
Lukáš Majer 10.6.2011 foto: Č.B
 
Další článek k letní přípravě najdete na webu v období: 22.6. - 25.6.2011 
                                                                                      
 
  Pane trenére, můžete popsat kdy a jak se zrodil nápad, že do přípravy nejmenších hráčů v Uničově zařadíte fotbalové tréninky, respektive fotbal celkově?
 
 
 Trenér Orlíků Ctibor Melovský mě někdy na začátku jara požádal, zda bych se neujal letní přípravy našich kluků. Proč oslovil zrovna mě, bude asi nejspíš tím, že jsem absolventem Fakulty tělesné kultury UP v Olomouci.  A protože se, dnes již rekreačně  věnuji aktivně fotbalu, tak jsme jako náplň letní přípravy zvolili právě fotbalové tréninky. Že se věnujeme zrovna fotbalu není až tak podstatné. Důležité je, že kluci si v průběhu letní přípravy jednak udržují svou fyzickou kondici, ale především jde o to, aby nebyli jednostranně zatěžováni a rozvíjeli své pohybové schopnosti a dovednosti jinou formou tělesné zátěže. Z pohledu jejich tělesného vývoje je totiž důležité, aby se pokud možno věnovali více různým sportovním dovednostem a nejenom pouze hokeji. Je důležité ještě dodat, že součástí letní přípravy je také rozvoj síly, vytrvalosti a koordinace formou pohybových cvičení, které připravuje a vede další trenér Václav Přibyl. 
 
 
  Jak jsou na tom Orlíci v porovnání s kluky, kteří fotbal hrají odmalička a jsou k němu vedeni?
 
 V půlce května jsme s našimi kluky odehráli přátelské utkání s přibližně stejně starými fotbalisty z Rýmařova. Na začátku jsem nebyl příliš velký optimista a bál jsem se velkého debaklu, po kterém kluci ztratí motivaci hrát fotbal. Ale po zápase jsem byl velmi překvapen. Na to, že s našimi kluky trénuji necelé dva měsíce, odvedli velmi slušný výkon. Chvíli jim na hřišti trvalo, než si zvykli pohybovat se na tak velkém prostoru a navíc v přesně určených pozicích obránce, záložník, útočník. Ale velice rychle pochopili smysl této hry a postupně se rýmařovským fotbalistům vyrovnávali. V čem ale byl vidět jasný rozdíl, byla úroveň individuálních dovedností. Fotbalisti z Rýmařova si více rozuměli s míčem a v situacích jeden na jednoho byly přece jen lepší a díky této převaze také toto utkání vyhráli.  
 Celkově jsem toho názoru, že kluci fotbalisti jsou lepší v individuálních herních činnostech, jako je třeba vedení míče, jeho zpracování či hra jeden na jednoho (obejití protihráče kličkou). 
 
 "Do zápasu jsem prozatím nemohl nominovat kluky, kterým míč spíše zavazí než aby je alespoň trochu poslouchal"

  
   V hokeji u nejmenších hráčů bývá zvykem, že zápasy hrají všichni hráči aby se prostřídali a našli ve hře zábavu. Jak to mají Orlíci na trávníku ? Musí si nominaci na zápas vysloužit týdením tréninkem nebo je střetnutí jako vrchol jejich snahy samozřejmostí?
 
 Děti ve věku našich Orlíků hrají podle pravidel minifotbalu. Hraje se na šířku poloviny fotbalového hřiště v sedmi hráčích+brankář a hráči mohou v průběhu utkání střídat libovolně. Do zápasu jsem tedy potřeboval minimálně jedenáct kluků, aby mohli bez problému střídat a odpočinout si v průběhu hry. Tím chci říct, že jsem sice kluky na zápas nominoval, ve finále ale hráli téměř všichni, kteří chodí pravidelně na tréninky a kterým fotbal alespoň trochu jde. Samozřejmě jsem nemohl prozatím nominovat kluky, kterým míč spíše zavazí, než aby je alespoň trochu poslouchal. Ale i oni se jednou dočkají a svůj fotbalový zápas si určitě odehrají.   
 
   
 
 Jak se liší tréninková jednotka malých fotbalistů a tvz. "fotbalistů-hokejistů"? 
 
 Neliší se v ničem. Tréninkové jednotky si dopředu připravuji, k čemuž mi slouží především odborná literatura a videa obsahující bohatý výčet tréninkových metodik a postupů. Samozřejmě jsem se také inspiroval tréninky, které jsem zhlédl třeba u malých fotbalistů v Uničově nebo v Olomouci. Rovněž si také spoustu tréninkových cvičení pamatuji z doby, kdy jsem se sám učil „kopat“ do balónu a také jsem se něco naučil při studiu na vysoké škole.
 
 "Hokejové návyky? Toho jsem se bál nejvíce, ale kluci pochopili bez problémů co po nich chci"
 
  
   Otázka závěrem. Jak kluci zvládají jiné rozestavení než na hokeji, přeci jen ve fotbale nemůžete létat po celém hřišti zrovna tam kde je míč ( jak tomu na hokeji někdy je ), nelákají je ve hře nějaké hokejové návyky. 
 
 

 Toho jsem se samozřejmě bál nejvíce. Proto kluky již od prvních tréninků, ale především v současné době, vedu k tomu, aby se všichni nehnali za míčem. Každý má na hřišti svůj prostor, v němž by se měl pohybovat. Rovněž je nutím k tomu, aby si při hře co nejvíce nahrávali, což zároveň vyžaduje, aby si hráči bez míče hledali na hřišti volný prostor (nabíhat si). V hokeji doposud hráli kluci převážně stylem „vezmi puk a jeď na bránu“ (i když v posledních hokejových utkáních byly vidět i hezké kombinace). Doufám tedy, že v tomto směru to bude pro kluky přínos a budou využívat kombinační hru i v hokejových zápasech.
 Mám-li opět vzpomenout fotbalové utkání v Rýmařově, tak jsem kluky chválil především proto, že neběhali všichni za míčem. Naopak, každý hrál na svém postu a plnil to, co měl. Dokonce si kluci při některých útočných akcích nabíhali a dokázali si přihrát. Takže žádné hokejové návyky vidět nebyly, naopak kluci velmi rychle pochopili, co po nich chci a bez větších problémů to plnili. 
 
Pozn: Fotografie nahoře: dynamocb.cz
 
                                                                                                           www.hokejportal.cz/ 
  
TOPlist