Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 08.03.2017 11:17:05 

Hokejový magazín zabývající se mládežnickým hokejem

Blogy
Blog: Finále Tipsort extraligy? Domácí smetánka ukázala, že na tom nejsme tak špatně...
  
"Jéde mašina, jsou to Ševci ze Zlína, na ně nikdo nemá, ani republika celá!" Na tom něco bude, vážení ...
 
 
Rozhodující utkání České pojišťovny play-off, hokejové Tipsport extraligy. Sedmý, rozhodující zápas. Zlín nebo Plzeň? Straka nebo Čajánek? Všechny tyto přívlastky nesl finálový zápas, největší utkání letošní, domácí soutěže. Podařilo se mi na tento zápas dostat, vedle skvělé sportovního zážitku, který připravili hokejisté obou týmu, jsem měl možnost poznat skutečnou sílu zlínského hokeje… 
    
Lukáš Majer 28.4.2013 foto:Hokejreport
  

Zimní stadion Luďka Čajky se ponořil do moře žlutých dresů a šál. O lístky na rozhodující utkání byl obrovský zájem, dle slov tiskového mluvčího Romana Ordelta, by se stadion naplnil i pro 20 000 fanoušků a stejně by stovky dalších zůstali venku. Takto se muselo s živým zážitkem ze stadionu spokojit pouze 6 641 (kapacita ZS).

 

Již půlhodiny před zápasem byl stadion zaplněn do posledního místečka, pokřiky fanoušků Zlína se prolínali celým stadionem. Zápas byl o to výjimečnější, že se v něm loučila ikona zlínského hokeje – Martin Hamrlík.
Plzeň byla od začátku o něco lepším týmem, Zlín nevydržel v tempu a tlaku odehrát celý zápas. Vždy musel dotahovat. Obrovský příběh napsal závěr základní hrací doby. Za stavu 3:2 pro Plzeň se mělo vhazovat ve středním pásmu. Obránce Západočechů, Tomáš Slovák, se však přiznal k teči a „zahnal“ svůj tým do obraného pásma. Do konce zbývalo 14 vteřin. Petr Čajánek vyhrál buly, Zámorský přiťukl touš na hůl Filipa Čecha a ten 10 vteřin před koncem odstartoval parádní trefou divácký koncert. Asi dvě minuty trvalo skandování zlínských příznivců, v hale snad nebyl nikdo, kdo by netleskal (kromě příznivců Plzně)… Neuvěřitelné, obrovský řev, kotel…
Z druholigových zápasů jsem zvyklý, že po vstřelení gólu diváci na soupeři pokřikují posměšky. Tady? Nic, jen chorály Zlína, pořád a stále dokola!  
Atmosféra o přestávce mezi třetinou a prodloužením se dá jen těžko popsat. Venku u haly fanoušci zpívali chorály, většina z nich věděla, že se jedná o obrovské štěstí, odměnu za tvrdou dřinu. Mnozí sportovně přiznávali, že soupeř je lepší a ať už západ dopadne jakkoliv, zážitek v podobě vyrovnání 10 vteřin před koncem jim už nic a nikdo nesebere.
Nevěřil jsem tomu, že fandové vezmou případnou prohru až tak sportovně. Mýlil jsme se. Když Martin Straka ve druhém prodloužení, v čase 96:15 rozvlnil síťku za Sedláčkem, stadion na 15 vteřin utichl… Hrobové ticho, hřbitov, modlitba. Mezi 6641 příznivci, bychom slyšeli spadnout špendlík.
Pak to ovšem přišlo, celý kotel Zlína začal sportovně skandovat „Pro nás jste mistři!“ Žádné pokřiky na soupeře, nebo snad odchody domů, abychom stihli autem vyjet. Ne, ve Zlíně nic takového! Celý stadion sborově pleskal, vyvolával svoje oblíbence, speciálně pak loučícího se Martina Hamrlíka…
 Na fanoušcích Zlína byla vidět obrovská extraligová vyspělost. Za půlhodiny po posledním hvizdu jsem neslyšel jediné křivé slovo na Plzeň. Je to unikát, klobouk dolů před zlínskými fanoušky. Žádné šarvátky, potyčky s policií. Je to sport, hokej a troufám si napsat, že 6200 fanoušků Zlína (241 cca. z Plzně) to moc dobře vědělo. Takové příznivce český hokej potřebuje! Bravo, Zlíne! 

 

 

Blog: Poznatky a rady ze závěrečných turnajů 2.tříd, aneb proč si házíme klacky pod nohy... ?
  
Podrobný pohled na tři problémy českého (mini) hokeje, vlastně tam kde to všechno začíná! 
 
 
V průběhu letošní sezóny jsem se dostal k práci trenéra, respektive učitele malých dětí, v jednom hanáckém klubu. V průběhu sezóny jsem se dostal do pozice „hlavního trenéra“ 2.třídy.
 
V následujícím textu bych se chtěl věnovat závěrečným turnajům letošní sezóny 2011/2012. S našimi chlapci jsme absolvovali celkem3 akce….
    
Lukáš Majer 2.5.2012 foto:Mgr.Vincura
  

1)Počet hráčů

Druhá třída je kategorie U7 max. U8. Děti nejsou tak dobře vybaveni bruslařsky, na tož technicky. Během celé sezony se hraje rozestavení 4+1. Ten, kdo se kolem minihokeje motá, ví, že většinou tahle hra nepřipomíná hru ani při nejmenším. Chlapci mají v hlavě chaos, na hřišti není místo, a jak již jsem naznačil, nejsou vybaveni dobře technicky aby se na tak malém prostoru dokázali prosadit! Pokud nemáte v mužstvu 8 výborných hráčů jako např. (Šumperk, Trenčín, Uničov), připomíná vaše hra spíše boj o kotouč než minihokej. Děti ještě v tomto věku nepřemýšlí nad rozestavením, pozicemi či najížděním. Často jsem se během sezóny potkal s názory rodičů, respektive s tím, že se na hru nedá dívat, a určitě to znáte, vysvětlujte rodičům, že se děti učí…

Během sezony jsme odehráli 11 „mistrovských“ utkání, ikdyž se náš „výkon“ postupně zvedal, nikdy to nebylo tak jak bych si představoval. Stejně jsme na tom byly i na prvních dvou turnajích v Brně a Vyškově. Kluci si v systému 4+1 spíše zavazí, jsou poblázněni kotoučem, není v podstatě možné aby průměrný hráč udržel kotouč na své holi déle než 2 vteřiny. Pokaždé se z toho stane tvz. „holomajzna“.

"Cílem zápasu přece není,aby se klučina dotkl třikrát kotouče, ale aby ho měl na holi co nejdéle a něco vymyslel..."

Úplně jiné dojmy jsme měl z turnaje v Berouně – 15.4.2012. Turnaj pro 2.tř s tím, že se hraje systém 3+1. Pokud by jste se podívali na videa z Brna a následně z Berouna, je to jako by jste porovnávali trabant a mercedes! Najednou i ten „méně vyspělý klučina“ má puk na holi třeba 4x za střídání, bruslí s ním, snaží se ho posunout dopředu a tím se také nejlépe učí. V Berouně jsme dali 3/4 branek po přihrávkách, krásných akcích… Dokonce se mi stalo, že mi kluk zastavil za brankou rozhlédl se a nádherně přihrál. Že u vás rutina? Věřte, v rozestavení 4+1 by to neudělal, jelikož by neměl čas! Klukům začalo automaticky docházet, že před brankou nesmí být volný hráč… Proč? Protože na hřišti nebyl chaos a zmatek, ale přehlednost a hodně volného prostoru.

Je to škoda, že systém 3+1 se nahraje u 2.tř po celou sezonu, nebo alespoň po její část. Najednou hokej bavil všechny, děti, rodiče i nás, trenéry…

2)Rozhodčí

Další velkou slabinou těchto turnajů jsou rozhodčí. Všem, kteří jsou součástí hry minihokeje (hráči, rozhodčí, trenéři, pořadatelé) by mělo jít o jedno – o výchovu nejmladších plejerů. Jenomže kvalita rozhodčích je někdy neúnosná a to ani nemluvím o tom, že pokud je hráč zranění a brečí sudí není ani ochoten hru přeruštit! Několikrát se mi stalo, že ze 45 minutového utkání strávil sudí 10 minut vysvětlováním svých výroků funkcionářům týmu, na úkor toho, aby (si) děti hráli…

Už tady bylo někde napsáno, aby tyto zápasy pískali dorostenci místních klubů, já jsme pro všemi deseti! Nemusí mít zkoušky, stačí základní znalosti ledního hokeje! Nikdo by si k nim nedovolil tolik jako k „profesionálním“ rozhodčím, ať už mluvíme o rodičích či samotných trenérech. Turnaje jsou kvalitně zorganizované, ale je obrovská škoda, že je „kazí“ takové banality jakými jsou výroky a chování sudích během utkání. Vrcholem všeho je to, když o třetina si zajede sudí napsat do boxu pro časoměřiče smsku! To je vrchol, a věřte i stímto jsem se setkal. Přece i sudí musí mít lásku k hokeji…!?

3)Starší hráči

Poslední odstavec už dokončím jen krátce, a to je nasazování starších hráčů do turnajů! Myslím, že všem trenérům by mělo jít o to, aby si zahráli proti sobě stejně staří kluci, popřípadě i vyspělostně. Když vám ovšem proti druháčkům, nastoupí kluk, jenž pálí tahem od půlky do šibenice, nevím co si myslet. Kdo z toho má dobrý pocit? Frajer se hokejově neposune, soupeři znechutí hru, ale vyhrajeme turnaj a to je bohužel, pro některé funkcionáře hlavní... 

 
BLOG: Prestiž a význam hokejových turnajů pro nejmladší hráče aneb nabereme "páťáky" a vyhrajem!
 
Tvrdý pohled na realitu: Jak to chodí na turnajích, kde by se měli děti radovat ze hry a učit se pracovat v mužstvu...
 
Vstávání v brzkých ranních hodinách, trénink na ledě, kdy stejně většinu času mrňous "proleží" na zemi, dobrý dojem z toho, že Vaše dítě nesedí doma u televize, ale učí se novým věcem. Přesně tento pocit zná snad každý z rodičů hokejových benjamínků. Ale co následuje ve věku, kdy klučina začíná chodit do školy a s tím také startují první zápasy (mistrovské i přátelské) a hlavně také turnaje.
 
Lukáš Majer 26.3.2012 foto: Mgr. Vincura
 
Od října loňského roku jsem začal pracovat s dětmi v jednom klubu na Hané. Na přelomu roku už trošku intenzivněji v roli /hlavního trenéra/. Trénujeme, respektive hokej se učíme, průměrně 5-6 týdně a jednou za 14 následuje "mistrovský" zápas. Nyní je závěr sezóny - období atraktivních turnajů...
 
 S naším mužstvem jsme se zúčastnili dvou, dovolím si tvrdit, velmi prestiižních měření sil. Vše na Moravě. Než se dostanu k prvnímu turnaji,  chci se věnovat akci druhé, nechci být konkrétní, proto si turnaj označme jako "Neoficiální Mistrovství republiky 1+2.tříd " - NMR.
Mimochodem, v roce 2008 tento turnaj skutečně takový název nesl. 
 Už několik týdnů před zahájením, slýcháme z různých stran, negativní ohlasy od aktérů z předchozích let, kteří naráží na špatné zkušenosti, především s ostaršováním" hráčů. A to je to téma, kvůli němuž píšu tento blog. " Do turnaje mohou zasáhnout všichni hráči navštěvující 2.třídu ZŠ ( To jsou hráči r.2004 i 2005), nebo mladší. Hráči ročníku 2003 musí mít vysvědčí za poslední ukončený školní rok." Následují výjimky o brankářích a holkách, ale to nechme. Nás zajímají hráči. Už při příjezdu vystopují z aut děti, jenž jsou minimálně "třeťáci". Při pohledu na rolbu upravující plochu, stojí vedle skupinka "mladých plejerů", nejmenovaného týmu, kteří mezi sebou prohazují řeči typu "My jsme z trojky, to vyhrajeme." Poté přijdete na led a proti natěšeným prckům se rozjíždějí borci se zkušenostmi ze hry na celé hřiště! Střely, nahrávky, myšlení ani zdaleka nemohou konkurovat klukům z 2.třídy ZŠ. Kvalita zápasů je logicky špatná... Jasné výsledky, proherci po první třetina nemají motivaci, "výherci" taktéž ne, maximálně aby navýšili svoje osobní statistiky, které jim pečlivě vedou rodiče...
 Bohužel, nebo možná bohudík, že na turnaj přijely i takové týmy, kteří nechtějí za každou cenu vyhrát s "páťáky" v sestavě, ale přijeli v takovém složení v němž se má. 
 
Hráčům se hokej otráví dříve než dojdou do dorostu
 
 Otázka je jasné. Komu tohle prospívá? Osobně si myslím, že z toho nakonec nemá dobrý pocit ani jeden trenér či rodič... z jedné či druhé strany. Na svazu se můžou přetrhnout, vylepovat plakáty, dělat promo videa jak nalákat děti, ale je třeba si uvědomit, že když to budou nejmenované týmy takhle kazit ostatním, většina kluků skončí s hokejem již velmi brzy, protože už ho, jako dítě, ten sport bavit nebude, jelikož se mu neustálými debakly znechutí. 
 Logicky 70% čtenářů článku položí otázku, nebo spíše vysloví větu. "Tohle bylo, je a pořád bude". Nesouhlasím, není to pravda. Právě nyní přejdu k turnaji č. 1, který si už dovolím jmenovat, protože si myslím, že mu to udělá dobrou reklamu do budoucna.  "Mezinárodní turnaj přípravek"  - 17.3.2012, pořádaný klubem VSK Technika Brno. Hrálo se na HHDM v Brně. Již v propozicích bylo napsáno, cituji: Turnaj je určen pro děti narozené po 1.1.2004 a mladší. Žádné navštěvují třídy 2003, výjimky s gólmany atd. Jasně a stručně. Navíc byl v propozicích dopsán výrazně dodatek:  Žádáme vedoucí družstev a trenéry, aby dodrželi výše uvedené požadavky, aby turnaj nebyl znehodnocen hráči, kteří patří již do jiné kategorie. (Bohužel se to občas na turnajích stává a jsou potom z toho zbytečné dohady a myslím, že nakonec z toho nemá nikdo dobrý pocit). Celý turnaj v takovém duchu proběhl, nikdo si nedovolil přivést do Brna hráče r. 2003 nebo dokonce 2002! Zápasy byly kvalitní, rovnocenné a bojovné. To se o NMR říci nedá.
 Je to škoda, turnaje jsou zorganizované dobře, ovšem někteří činovníci je nasazováním starších kluků kazí. Přesto by mělo jít všem o jedno. O dobro a budoucnost českého hokeje!
 
BLOG: Poloprofesionální soutěž táhne více než extraliga - realita, kterou přinesl druhý říjnový víkend!
  
„Zápas 2.ligy v Prostějově vidělo 2980 fanoušků - extraligu ve Varech 2447 a to ještě první číslo není určitě přesné"  
 
  Nemám rád matematiku, ale jinak mi klasické počty z běžného života nevadí, proto jsem po uplynulém víkendu - 8.-9.10. neváhal a zamyslel se na pár diváckých návštěvách ve třech nejvyšších hokejovchých soutěží v Česku! Realita je otřesná, škaredá a nevím co ještě! Do Karlových Varů, respektive do krásné, multifunkční arény, se přilo podívat na první celek tabulky Tipsport extraligy 2447 diváků! O dvě patra níže, na Hanácké derby mezi Prostějovem a Přerovem si našlo oficiálně cestu 2980 fandů, tohle číslo ale rozhodně není přesné, někde se uvádí až 3500 příznivců! Pokud se ještě "pouze očkem" mrkneme na druhou tuzemskou soutěž, 1.ligu a vybereme namátkou jeden zápas - Benátky - Třebíč s návštěvou 295, nemusím už dále psát...
Samozřejmě, v Benátkách jsou malé návštěvy, jenže krátký výčet dalších návštěv z 8.10. hovoří za vše. Bohužel je škoda, že v Prostějově, hokejovém městě, není vyšší soutěž něž druhá liga - hokeji v Olomouckém kraji i na celé Moravě by to náramně pomohlo!
                                                                                              
                                                                 
Krátký výčet počtu diváků za uplynulý víkend na českých stadionech 
  
1.liga Most - Beroun 455
1.liga H.Brod - Litoměřice 1043
1.liga Ústí - Jihlava (šlágr) 2530
- Vůbec nejvyšší návštěva přišla na extraligu v Brně - 7038
 
Extraliga K. Vary - Zlín 2447
1.liga Benátky - Třebíč 295
2.liga Prostějov - Přerov 2980*
 
Je škoda, že soutěže, které jsou hokejově lepší a kvalitami hráčů jinde, netáhnou tolik jako druholigový poloprofesionálové!       
                                                                                           
 

 

TOPlist